Chatboti jdou do práce. Pomáhají firmám hledat talenty

Podle průzkumů je jen zhruba 10 procent životopisů poslaných do výběrových řízení skutečně relevantních a odpovídajících požadavkům. Vyhledávací algoritmy, které pročesávají interní databáze kandidátů, externí zdroje a sociální sítě, jsou schopny právě tuhle desetinu z celé hromady vybrat. Navíc se dokážou učit a vyhledávání stále zdokonalují. To, co by člověk pročítal a filtroval dny, zvládne AI během vteřin.

Po předvýběru vhodných kandidátů nastupují HR chatboti. Individuálně oslovují vybrané kandidáty přes chatovací aplikace typu Facebook Messengeru nebo Viberu, někteří dokážou i sepsat e-mail. Komunikační robot má na starosti prvotní oslovení a ověření, zda je kandidát skutečně pro firmu vhodný a jestli má o práci zájem.

Chatbot odpoví potenciálním zaměstnancům na základní otázky, provede další filtr a vybrané lidi setřídí v interní databázi. Výsledkem je soupis kandidátů, kteří se na danou pozici skutečně hodí a mají o ni zájem. Nikdy se nezastaví, a s vytipovanými lidmi tak dokáže komunikovat 24/7, kdykoli oni chtějí. Chatbot je pozve na pohovor, zároveň s nimi udržuje vztah v libovolné fázi náboru. AI zde dokáže simulovat velmi osobní přístup.

„Chatbot nám pomohl v komunikaci a preselekci zaměstnanců do výroby. Dříve jsme používali pouze pracovní inzerci. Ta se nám ve vysoce konkurenčním prostředí Libereckého kraje dlouhodobě nevyplácela. S chatboty jsme naprosto spokojeni,“ říká Robert Soukup, HR Recruiter společnosti Knorr-Bremse, která vyrábí brzdové systémy pro železniční a užitková vozidla. Její česká pobočka, sídlící v průmyslové zóně u Liberce, byla mezi prvními firmami, které u nás začaly využívat chatboty pro nábor lidí na všechny strategické pozice od operátorů přes skladníky po technology a také na komunikaci se studenty a absolventy středních a vysokých škol.

Vzhledem k situaci na trhu práce a konkurenci firem v regionu společnost sáhla po nových technologiích. Zvolila řešení úspěšného pardubického startupu Feedyou, které jí přivedlo rekordní počet lidí na pohovor. „Prvním krokem byla příprava komunikačního stromu s ohledem na cílovou skupinu a nasazení chatbota do Messengeru. Chatbota jsme nazvali Robert podle reálného recruitera Knorr-Bremse. Poté jsme začali s budováním employer brandu společnosti Knorr-Bremse prostřednictvím kampaní na Facebooku a Messengeru, které byly zaměřeny na Liberecký kraj. Kampaně vedly přímo do chatbota a jeho prostřednictvím jsme navázali kontakt s potenciálními uchazeči o pracovní pozice. Chatbot provedl základní preselekci kandidátů, a ušetřil tak HR oddělení spoustu práce,“ popisuje spoluzakladatel Feedyou Vojtěch Dlouhý.

Feedyou staví svoje systémy na technologiích Microsoft Bot Framework a provozuje je na cloudu Microsoft Azure. Startup vznikl teprve v roce 2017, ale i díky investici miliardáře Tomáše Krska rychle roste a ve spolupráci s Microsoftem se začíná prosazovat i na zahraničních trzích, pardubičtí chatboti už umějí komunikovat v sedmi jazycích.

V Česku jejich chatbota využívají firmy, jako je Škoda Auto, Invia, Dr. Max, Fincentrum, Linet či Continental. Ať už pro nábor zaměstnanců, nebo talentů do trainee programů, onboarding či interní komunikaci.

Technologická firma Jablotron jako jedna z prvních otestovala chatbota od Feedyou pro nábor lidí na programátorské pozice, tedy v jednom z nejtěžších oborů pro nábor odborníků. „Vzhledem k tomu, že většina vývojářů s naším chatbotem komunikovala v noci a mimo standardní pracovní dobu. Postupem času jsme do chatbota zakomponovali i různé vývojářské kvízy, testy a IT vtipy, což ještě více zvedlo už tak dobrou konverzi a dalo nám to další informace o znalostech programovacích jazyků uchazečů a o tom, jak rychle a jakým způsobem řeší zadané úkoly, se kterými se mohou případně potkat i v nové práci,“ vysvětluje Dlouhý.

Chatbotka Radka nasazená v Jablotronu byla už po půl roce desetkrát úspěšnější v náboru než tradiční náborové kanály – pracovní portály a reklama bez propojení s chatboty.

Většina českých firem přesto s nasazením podobných technologií váhá. „Češi jsou poměrně konzervativní a HR obor u nás nikdy nebyl nějak inovativní. Jsou tady sice společnosti, které mají inovativní HR manažery, ale většina firem s technologiemi při práci s lidmi zacházet neumí. Zatím v 90 procentech případů využívají nefunkční intranetové platformy a dělají evaluační mítinky jednou za rok nebo maximálně jednou za kvartál. Mnoho z nich ani neumí používat sdílené dokumenty a kolaborativní nástroje. Bohužel budou vždycky reagovat, až když to nasadí jejich konkurent. Nejsou moc naklonění zkoušet a třeba i chybovat, když zjistí, že to nefunguje. Ale pokud to nezkusí, tak to nezjistí,“ říká Petr Skondrojanis, enfant terrible českého HR a zakladatel projektu Cocuma (Company Culture Market), který pomáhá českým firmám s nastavením vnitřní kultury.

Asistence u pohovorů

AI se přitom umí prosadit i v dalších fázích náboru. Chatboti se neustále rozvíjejí a předávají reporty, na jejichž základě je možné vylepšit komunikační stromy. Důležité je, aby dokázali vést konverzaci správně, ptát se a reagovat tak, že uchazeči nebudou mít pocit odcizení.

Řada globálních společností využívá umělou inteligenci i během pohovorů s pozvanými kandidáty a jejich testování. AI zatím není schopná přímé rozhovory vést, ale může je analyzovat a hledat skryté stopy, které by mohly zvýšit nebo snížit šanci na přijetí.

Díky analytickým a prediktivním schopnostem zvládá roli schopného HR asistenta, dokáže eliminovat předsudky a rozhodně nedá na první dojem. Na druhou stranu lidské vlastnosti, jako je empatie a podvědomé signály, nahradit neumí. Osobní kontakt s personalistou v určité fázi náboru je tak nezbytný. I kvůli pocitu kandidátů.

„Souhra klíčových měkkých dovedností, jako je lidská empatie a úsudek, spolu s analytickými a prediktivními možnostmi umělé inteligence je receptem na úspěch v oblasti lidských zdrojů,“ myslí si Clare Barclay, provozní šéfka britského Microsoftu. Personalisté, kteří nevyužijí nové technologie, podle ní nebudou v budoucnu schopni nabrat vhodné kandidáty a udržet dobré lidi ve firmě. „Využití AI je nyní základním prvkem každé úspěšné obchodní strategie a v HR může přinést okamžitou výhodu,“ doplňuje.

Blíž lidem

Podle britského průzkumu Microsoftu, který se věnoval příležitostem v oblasti AI, věří roli umělé inteligence v HR drtivá většina personalistů, 68 procent z nich vidí v automatizaci některých rutinních procesů příležitost, jak získat čas na smysluplnější práci. Třeba na větší motivaci zaměstnanců.

Umělá inteligence dále dokáže spravovat například mzdovou agendu, vést výkazy, analyzovat výkonnost, aktivně hledat rezervy a slabá místa v jednotlivých odděleních, sbírat případné stížnosti či sestavit individualizované vzdělávací plány.

Programy pro onboarding, tedy vítání nových zaměstnanců, pak dokážou poskytovat základní informace a vést školení. Interní chatboti zase informují lidi o novinkách ve firmě a umělou inteligencí řízené helpdesky zvládnou odpovědět na obrovské množství otázek, které se většinou opakují – kdy je možné si vzít dovolenou, kam odevzdat neschopenku, jak fungují benefity, kde uplatnit výdaje ze služebních cest.

„Onboarding bot je úplně skvělý nástroj. Ale nesmíte to nechat jenom na něm, protože právě při onboardingu je velmi důležitý fyzický kontakt. Stejné je to s interní komunikací. Bot může být interní wiki, ale musíte se umět doťukat na fyzického HR člověka, když ho potřebujete,“ míní Petr Skondrojanis, který se HR v Česku věnuje přes 20 let.

Sledování spokojenosti

Obrovské množství dat posbíraných na pracovišti pak umožňuje sledovat nejen výkonnost zaměstnanců, ale i jejich spokojenost a náladu. Na trhu jsou platformy, jejichž cílem je vytipovat talenty a lídry, kteří jsou pro firmu důležití, a také identifikovat zaměstnance, kteří jsou nespokojeni a mohli by mít zaječí úmysly. AI analyzuje jejich chování a informuje vedení, které lidi je třeba více motivovat. To pak dává personalistům náskok, aby s takovými lidmi včas promluvili a mohli případně vyřešit jejich problémy.